O Michelinu bez emocí. Proč je dobře, že Česko bude v průvodci nejlepších restaurací světa

Česká vláda schválila ve středu výdaj pětapadesáti milionů v příštích pěti letech za to, že se nám i nadále bude věnovat gastronomický průvodce Michelin. To pochopitelně vyvolalo hromadu názorů na téma, jaká je to hnusná dotace a že by to stát rozhodně neměl platit. Jenže tak to v žádném případě není.

Za prvé, stát má podporovat z veřejných peněz cokoli, co obecně zvýší prosperitu. Proto pořád poskytuje třeba investiční pobídky, které se dávají firmám, jejichž budoucí produkce je pro Česko zásadní. Takto se třeba vsadím, že jedna polovodičová společnost slevu na dani půl miliardy za rozšíření výroby, o kterou žádá, skutečně dostane.

Vláda u toho vyhodnocuje, zda přínosy převyšují náklady. U Michelina to bude platit stoprocentně. Pro zahraniční turisty je gastro důležité, dají za něj průměrně čtvrtinu toho, co utratí. U Česka je ale gastronomie nízkým motivátorem pro návštěvu. To neznamená, že tu nemáme dobré restaurace, ale to, že o nich návštěvníci nevědí. Michelin je ideální způsob, jak to změnit, protože jeho popularita a povědomí o „hvězdičkách” je ve společnosti enormní. V regionech máme hromadu podniků s doslova michelinským podhoubím, které vaří z lokálních surovin a na mimořádně vysoké úrovni. Jen o nich zahraniční turisté nevědí.

Za druhé, cestovní ruch je pro Česko velmi důležitá součást HDP. Jeho podíl byl v posledním předcovidovém roce 2019 necelá tři procenta, což je víc než zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Pandemie turistiku samozřejmě zdecimovala, takže jakýkoli krok, který by znamenal návrat zpět na původní hodnoty, je dobrý. Kontrakt s Michelinem jako způsob, jak propagovat lokální gastroturistiku, využívají desítky zemí od Maďarska po Thajsko a Koreu.

Za třetí, gastroturisté jsou obvykle movitější, takže více utrácejí. Nejen v restauracích, ale i v hotelích a v obchodech. Čistý zisk pro ekonomiku. Ukázalo se to v zemích jako Rakousko nebo Slovinsko, které uzavřely podobnou smlouvu s Michelinovým průvodcem. Mají 17, respektive 10 restaurací oceněných jednou nebo více hvězdami. Marketingový a mediální význam je obrovský, udělování hvězd je velká událost a šéfkuchaři oceněných restaurací jsou pak místní superstars.

Za čtvrté, vláda si vyjednala za své peníze velmi dobré podmínky. Inspektoři, což jsou nezávislí hodnotitelé nijak nespojení s restauracemi, v první fázi vyjedou do všech regionů, vyberou minimálně 30 restaurací s vysokým potenciálem a otestují je, pak popíšou stav gastronomie v ČR. Zároveň v druhé fázi vydá Michelin národní výběr, udělí hvězdy a další ocenění, a to i mimo Prahu. Zároveň bude na svých kanálech podporovat marketingově oceněné restaurace, vytvoří destinační video zaměřené na ČR. To poté lze odvysílat na televizích jako CNN. A také pojede kampaň na sociálních sítích.

To je jen pár důvodů. Jsem rád, že vláda, kterou jinak kritizujeme za celou řadu věcí, nepodlehla twitterovému šílení, v klidu vyhodnotila data a investuje do podpory regionů a turistického ruchu, který přinese zvýšení HDP, povede v daných sektorech a podnicích k vyšším mzdám a Česko dostane na světovou gastronomickou mapu.

Ing. Luboš Kastner
člen představenstva AMSP ČR a garant projektu Moje restaurace